|
|
Mžitky
Schrijversová, Tereza ; Spáčilová Blažková, Kateřina (oponent) ; Fišerová, Lucia (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se autorka zaměří na práci s fotografií rodinného archivu, který užívá v rámci umělecké praxe. Tento archiv zobrazuje autorčinu minulost. Autorka ve své práci bude subjektivně reflektovat možnosti vnímání obrazových vzpomínek, jakožto dvou samostatných, efemérních realit, u kterých nedokážeme potvrdit ani vyvrátit jejich skutečnost. Zároveň se chce vyhnout případné patetičnosti, ke které práce s archivem svádí, i proto bude využívat více médií, než jen samostatnou fotografii. Artificiální prostor, který vytvoří, by měl sloužit k subjektivní kontemplaci nad obrazovým médiem jehož afinita mezi realitou a jistým zvnitřněním popírá výlučnost jen jedné reality. Akcentuje zde jakési zanechání stopy, jejíž vrstevnatost odkazuje k psychologickému vývoji osobnosti v jejích inherentních rysech. Cílem práce bude multimediální instalace využívající nejen estetiky původních kinofilmů. Otevírá se zde tedy možnost práce se samotným filmovým materiálem, jakožto nositelem obrazové informace, tak i jeho digitální kopií. Následné spojení těchto médií, bude přibližovat diváka do intimního nitra samotné autorky. Práce bude realizována v galerijním prostředí, rovněž však může být zasazena do prostředí méně formálního.
|
|
|
Evangelos "Vangelis" Odysseas Papathanassiou. Výběr ze skladatelovy tvorby a její využití ve výuce hudební výchovy
Strauchová, Eva ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dílem řeckého skladatele Evangela Odyssea Papathanassiou, známého pod pseudonymem Vangelis, a možným využitím jeho díla v rámci výuky hudební výchovy. V práci je stručně uveden průběh skladatelova života a jeho hudební kariéry. V následující části jsou analyzovány skladby ze tří skladatelových alb pomocí narativní analýzy. Tyto tři alba jsou 1492 - Conquest of Paradise, Mythodea a Rosetta. V poslední části je nejprve odhadnuto využití těchto skladeb ve výuce hudební výchovy. Následně je zde zpracováno a zhodnoceno jejich použití ve výuce konkrétními učiteli pomocí dotazníků, které tito učitelé vyplnili. Cílem práce je zpracovat dílo tohoto skladatele, analyzovat vybranou část jeho děl a odhadnout a otestovat jejich využití ve výuce hudební výchovy. Všechny tři cíle se podařilo splnit.
|
|
|
Společenská a kulturní interpretace fotografie
Makovcová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce Společenská a kulturní interpretace fotografie se zabývá společenskými aspekty fotografie, především způsobem jejího čtení, spojitostí se sociálními vědami a proměnami funkce od svého vzniku až po současnou dobu, zejména ze vztahu k individuálnímu pojímání fotografie. Text krátce nastiňuje definici fotografie jakožto technického obrazu a s ní spojeného fotografického gesta a uvádí nás do možností jejich sociologického zkoumání pomocí vizuální sociologie skrze vizuální sociologické fakty. Ukazuje fotografii jako formu společenského rituálu, nástroje zachování přítomnosti a stvrzení skutečnosti i prostředku moci. Předkládá dopady technické reprodukce na masové šíření obrazu a tím způsobené změny ve vztahu k obrazu. Ukazuje proměnu analogové fotografie archivované v rodinných fotoalbech, coby prostředku uchování rodinné paměti a biografie, na fotografii digitální, která nabývá nové funkce sebeprezentace především díky novému způsobu archivace ve virtuálním prostředí sociálních sítí a předkládá s tím spojenou teorii individualizace.
|
|
|
Klavír v soudobé albánské hudbě
Prifti, Egli ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent) ; Kusák, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá komplexní analýzou soudobých albánských klavírních skladeb. Pro tyto účely jsou přirozeně vybrány skladby, které mají odpovídající umělecké i pedagogické hodnoty a které zároveň reprezentují žánry pro tuto hudbu aktuální. Pojem žánr je zde zvláště důležitý, protože je pro tuto práci důležitější než hledisko stylu. Stylový rozsah je naopak v této tvorbě značně omezen, a to nikoli z podnětů kulturních, nýbrž pod vlivem ideologických zásahů minulých let. Klavírní hudba je zasazena do širších historických kontextů, které umožňují akcentovat zvláštnosti albánské hudební řeči, a tím ozřejmit jedinečnost a hodnotu vybraných skladeb jak pro potřeby instrumentální výchovy, tak pro poslech. Klíčová slova Klavír; album; folklor; neoklasicismus; analytická interpretace; pedagogická interpretace
|
|
|
Historická fotografie jako historický pramen 19. století
Hanušová, Helena ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Fotografie 19. století, jako historický pramen, představují zdroj informací, ze kterých můžeme v rámci svých odborných znalostí a individuálních schopností čerpat a využít je pro rozšíření vědomostí o době, kterou reprezentují. Na konkrétním příkladu fotografických alb rodinného archivu Chotků bylo cílem práce prokázat možnost nalezení genealogických a sociálních souvislostí mezi fotografiemi s popisy pod rámečky fotografií a rodinnou historií autora sbírky fotografií v albu. Pro toto zadání byla zvolena metoda sondy (pro výběr rodinného archivu), metoda komparativní (pro identifikaci osob na neoznačených fotografiích) a metoda čtení fotografií (pro rozšíření možnosti získání informací z fotografií). Na základě kritiky a interpretace byla jednotlivá alba vyhodnocena podle předem určených kriterií a závěrem je možné konstatovat, že rodinná alba byla v aristokratických rodinách komunikačním a informačním prostředkem, ze kterého je možné získat množství informací o této sociální vrstvě společnosti.
|
|
|
Společenská a kulturní interpretace fotografie
Makovcová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce Společenská a kulturní interpretace fotografie se zabývá společenskými aspekty fotografie, především způsobem jejího čtení, spojitostí se sociálními vědami a proměnami funkce od svého vzniku až po současnou dobu, zejména ze vztahu k individuálnímu pojímání fotografie. Text krátce nastiňuje definici fotografie jakožto technického obrazu a s ní spojeného fotografického gesta a uvádí nás do možností jejich sociologického zkoumání pomocí vizuální sociologie skrze vizuální sociologické fakty. Ukazuje fotografii jako formu společenského rituálu, nástroje zachování přítomnosti a stvrzení skutečnosti i prostředku moci. Předkládá dopady technické reprodukce na masové šíření obrazu a tím způsobené změny ve vztahu k obrazu. Ukazuje proměnu analogové fotografie archivované v rodinných fotoalbech, coby prostředku uchování rodinné paměti a biografie, na fotografii digitální, která nabývá nové funkce sebeprezentace především díky novému způsobu archivace ve virtuálním prostředí sociálních sítí a předkládá s tím spojenou teorii individualizace.
|
host ::
RSS.